Tak na ty dny plné nevyřčených slibů, neznámých destinací, neplánovaných cest.
Kamkoliv vás léto zavede… máme výbavu, se kterou dojdete až na konec.

Léto je období plné zmrzliny a grilování, parných výletů a táboráků při západu slunce, plné soli ve vlasech a písku mezi prsty.
Je to období, po kterém prahneme a o kterém sníme.

Je to šance utéct (fyzicky nebo v myšlenkách) a objevovat nová místa, lidi a zážitky. Pro Tima, Elenu, Roberta a Raffaella
je to období navazování vztahů, sdílení, smíchu a dobrodružství na italském ostrově Sardinie.

 

Roberto Oprandi

Produktový designer. Věří, že přírodu zažívá
každý z nás jinak

„Kdyby byla jen jedna věc, která mě v přírodě pokaždé nadchne, byl by to ten jedinečný vztah, který k ní
každý
z nás chová.

To nejlepší z celého víkendu na Sardinii byla radost z toho, jak každý z mých společníků reaguje na přírodu odlišně. Říkám si, kolika způsoby se dá objevovat a zažít nějaké místo, kolik je různých přístupů,
kolik činností.“

„Tohle je má definice svobody. Byl jsem nadšený z údivu mých kamarádů, když objevili nějaký nový druh hmyzu nebo lišejníku, nebo když dělali stojky na skále při západu slunce, nebo když bojovali s únavou a nepřízní počasí. A pak jsem prožil hlubokou chvíli klidu, protože jsem viděl kouzelná místa Sardinie
bez davů turistů.

Jsem velmi vděčný, že jsem měl příležitost zažít tato čistá místa, ucítit jejich vůně, uvidět jejich barvy. Už po několikáté jsem si uvědomil, jak nezbytně nutné je mít úctu a chránit ta místa, kam přijdu.“

Více informací

Od zvláštních skal na pobřeží tesaných slaným vzduchem, přes moře hrající pohádkovými barvami, po lidmi prošlapané prašné cesty, které vedou do starobylých měst jemně nakousnutých zubem času… Sardinie je ostrovem nedotčené přírody, nenápadné kultury a rozličnosti. I když slunce nad jejich dobrodružstvím pomalu zapadá, světla pomalu ubývá a loďka už odjíždí z přístavu, jejich vzpomínky nikdy nevyblednou.

Raffaella Braganca

Městská průzkumnice. Věří, že příroda vzbuzuje pokoru

„Já jsem z města, takže veškeré mé koníčky, jako třeba skateboardning, se odehrávají mezi betonem, umělými tvary a pevnými formami.

Zažít nedotčenou přírodu na Sardinii mi vážně otevřelo oči. Mé smysly procitly. Zjistila jsem, že toho dokážu mnohem víc. S přírodou není radno si zahrávat.“

Zažili jsme déšť, kroupy, i sníh, slunce a horko. Mohla jsem se jen tak probudit ve stanu, aniž bych věděla, co za krajinu na mě čeká – jestli krajina zalitá sluncem nebo zatažená mlhou a deštěm. Ale ten zážitek mě obohatil.

Učila jsem se od svých kamarádů. Viděla jsem věci z nové perspektivy, makro, mikro a vše mezi tím. Ve všem je krása a ve skalách, cestičkách, plážích a horách Sardinie se toho dá tolik objevovat.“

Více informací

 

Rána i večery se topí ve zlatavém světle, v noci kolem táboráku zase září čelovky. Dny se pomalu linou a klikatí cestou, po které není potřeba dojet do cíle, tím je totiž cesta sama.

 

Timothy Thompson

Zvídavý průzkumník. Věří, že nejvíc
se toho
naučí z přírody

„Moře, hory, jezera, řeky… každé místo nám dává poznat cosi, co nám
předtím uteklo.

Na ty dny na Sardinii budu vzpomínat jako na okamžiky s kamarády a s mými milovanými. Jak jsme otevřeli mapu, našli zajímavé místo a s batohem, spacákem a stanem k němu vyrazili.“

„Máte obavy z nejistého počasí, v krvi adrenalin z cesty a zítřek jako by nebyl. Je to země, kterou poznáváte
každým krokem.

Ta krása prožitku je pro mě návyková. Ta krása, kde každá nová cesta je osobní příběh a nová příležitost poznat jiné stránky sebe sama i lidí kolem mě.“

Více informací

Každý den se rozehrává pomalu, jako by nechtěl hned prozradit svou zápletku. Rozhodnutí jsou spontánní a každý moment si užíváme na plno, abychom na něj mohli za několik let vzpomínat.

Elena Gogna

Bioložka. Věří, že příroda ji provází

„Oficiálně jsem bioložka, ale ve skutečnosti mě zajímá životní prostředí a jeho ochrana. Veškeré mé zájmy provází příroda a její odvěká tajemství.

Ráda se na svět dívám jako přes mikroskop, aby mi neutekl žádný malý detail. Na jakémkoliv místě v přírodě bych vydržela klidně týden: každý kámen, keř nebo strom je jako muzeum, kam nepotřebujete vstupenku.

Do těch muzeí sice ráda chodím sama, musím ale přiznat, že s kamarády je to jiné: jejich otázky a zájem dávají systému přírody
jiný rozměr.

Vzpomínám na ty dny na Sardinii, jak jsem se probudila ve stanu za zvuků země a oblohy, a jak se mě zmocnilo nadšení z nového dne s kamarády, z nového dobrodružství, které na mě venku čeká. Jak mě nohy nesly z jednoho údolí do druhého a když jsem se otočila na ostatní, viděla jsem jejich šibalské pohledy a radost z toho, že jsme to
společně dokázali.“

Více informací

 

Nákup nahled